Tažení proti korupci a zneužívání veřejných prostředků ani po několika letech neustává. Do rolí hrdinů této bezmála svaté války se rádi staví politici, neziskové organizace i mluvčí různých neformálních iniciativ. Často v této souvislosti zaznívá slovo transparentnost. Právě široce prosazovaná transparentnost má prý být štítem i mečem, který nás před korupcí a vším podobným neřádstvem ochrání. Jenže jak už to bývá, jednoduchá líbivá hesla ještě negarantují skutečně dobrá řešení. Z účinné zbraně se snadno může stát nepříjemné břemeno, které překáží a vystavuje nás naopak ještě většímu nebezpečí.
Naše asociace (Asociace veřejně prospěšných organizací ČR – AVPO ČR) má prosazování transparentnosti přímo ve svém poslání. Sdružujeme a zastupujeme neziskovky, které poskytují nejrůznější veřejně prospěšné služby. Prostředky na svoji činnost získávají naše členské organizace od soukromých dárců i z veřejných zdrojů, proto trváme na tom, že by transparentnost měla patřit mezi jejich hlavní charakteristiky. Transparentnost však chápeme odlišně od převládajícího pojetí a nemyslíme si, že je beze zbytku vynutitelná.
Nedávno bylo svedeno další kolo bitvy o tzv. Registr smluv. AVPO ČR se nepřipojila k neziskovkám, které prosazovaly, aby se povinnost zveřejňovat smlouvy týkala co nejširšího okruhu subjektů. Nebyli jsme a nejsme přesvědčeni, že lepšího hospodaření s veřejnými prostředky lze docílit budováním drahých registrů, do kterých budou desetitisíce úřadů, organizací a podniků vkládat miliony dokumentů. Takový registr možná pomůže rozkrýt konkrétní kauzy, možná dokonce bude představovat překážku pro konkrétní nekalá jednání, vždy však zůstane především nástrojem represe. Nepřispěje k posílení důvěry ve společnosti, která je skutečným kořenem problému, neboť je sám plodem apriorní podezřívavosti a nedůvěry.
Ostře proti jsme vystoupili, když se mezi pozměňovacími návrhy k zákonu o registru smluv objevil takový, který povinnost zveřejňovat smlouvy rozšiřoval i na některé typy neziskových organizací. Stejně tak odmítáme aktuální návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti, podle kterého by status rovnající se jakémusi státem posvěcenému razítku kvality měly získat neziskovky, které zpracují a vloží do sbírky listin řadu dokumentů nad rámec současných povinností.
Rozhodně nejde o to, že bychom chtěli něco zamlčovat. Neziskovky, které zastupujeme, jsou zvyklé na kontroly a samy hledají cesty, jak přehledně a srozumitelně informovat své dárce i širokou veřejnost o svých činnostech a hospodaření. Odmítáme však, aby transparentnost našich členských organizací byla poměřována jen na základě množství zveřejňovaných dokumentů, jejichž věcnou správnost a soulad s realitou nedokáže bez dalšího kontextu nikdo posoudit, správce rejstříku nevyjímaje. Budeme raději, když se naše členské neziskovky místo zpracovávání zbytečností soustředí na rozvoj svých veřejně prospěšných činností a státní orgány pak na efektivní kontrolu stávajících povinností, které považujeme za dostatečné.
A co tedy vlastně znamená transparentnost podle AVPO ČR? Je to především přístup a způsob myšlení. Naše členské organizace vedeme k tomu, aby ve svých výročních zprávách a na webových stránkách podávaly stručné a dobře srozumitelné informace o tom, co a jak dělají, jak hospodaří nebo jak vypadá jejich organizační struktura. Není třeba se přitom předhánět, kdo o sobě publikuje více. Každého ostatně může zajímat něco jiného a sebelépe zpracovaná výročka nemůže vyhovět všem. Proto coby neméně důležitou složku transparentnosti vnímáme otevřenost, která znamená, že se zájemci o jakékoli další informace bude vždy někdo věnovat a jeho otázky v přiměřené době zodpoví.
